Krása a sebevědomí


V dneÅ¡ní dobÄ› je krása opravdu taková pomíjivá, nebo alespoň já si to myslím. V poslední dobÄ› každý ÄlovÄ›k chce být krásný, jenomže co je to krása? Jak vypadá vůbec krása? Mnoho lidí právÄ› ani neví, co je to vlastnÄ› krása. NÄ›kteří lidé samozÅ™ejmÄ› mají takovou pÅ™edstavu o tom, jak by mÄ›la vypadat krása, když jsem se tÅ™eba koukala na internet, co si myslí, co je to krása? Tak vÅ¡ichni mi Å™ekli, že to jsou dlouhé vlasy, bezchybná pleÅ¥, malý nos, malé uÅ¡i a štíhlá postava.

Snažím se mít bezchybnou pleť.

Ne úplnÄ› hubená, jako anorektiÄka, ale jednoduÅ¡e Å¡tíhlá postava a také prý velká prsa a útlý pas. Tohle vÅ¡echno. Mysleli si, že tato krása je u ženy. Když jsem se zeptala, co je to krása u mužů, tak tam vÅ¡ichni říkali také postava do véÄka. A když muž chodí do posilovny, když má kratší Äerné vlasy a je snÄ›dý a opálený a má vyrýsované svaly. Myslím si, že takovýto ÄlovÄ›k jednoduÅ¡e není tak Äastý. SamozÅ™ejmÄ›, že když lidé na to mají Äas a peníze, tak chodí do posilovny. Znám nÄ›kolik lidí, kteří by tÅ™eba chtÄ›li chodit do posilovny, ale nemají vůbec na to finance. Mají tÅ™eba průmÄ›rnou výplatu, mají tÅ™eba dÄ›ti, splácí hypotéku, tak je logické, že tÅ™eba nemůžu chodit ÄtyÅ™ikrát nebo tÅ™ikrát týdnÄ› do posilovny.

Mám ráda krásné šaty.

To vyjde tÅ™eba i na Å¡est set korun týdnÄ›. Proto jsem si Å™ekla, že by také nebylo tÅ™eba od vÄ›ci, kdyby tÅ™eba lidé si pořídili nÄ›jaké cviÄící stroje domů. Ale samozÅ™ejmÄ› nemusí, protože já krásu nemám vůbec definovanou. Podle mÄ› krása je úplnÄ› to, jak se ÄlovÄ›k cítí, protože každý ÄlovÄ›k vnímá krásu jinak. Já se spíš zaměřuji sama na sebe. Já se zaměřuji sama na sebe tak, abych se cítila opravdu skvÄ›le a abych sama sobÄ› si pÅ™ipadala krásná. SamozÅ™ejmÄ›, že to není jenom tak lehké, protože žádný ÄlovÄ›k si sám sobÄ› nepÅ™ijde krásný. Akorát teda bych chtÄ›la, abych mÄ›la vÄ›tší sebevÄ›domí a myslím si, že sebevÄ›domí a krása také hodnÄ› souvisí.Â