Oblíbené divadlo


Mnoho lidí si myslí, že když se budou chovat kulturně, že jim to jen prospěje. Abych se přiznala, tak vlastně tohle je tak z půlky pravda, protože když lidé se budou chovat tak, jak by si přáli a budou třeba mít rádi kulturu, tak na tom absolutně není vůbec nic špatného. Já si také myslím, že kdybych já se v dětství nezajímala o kulturu, nebo kdyby nás třeba maminka s otcem brali více do kina nebo do divadla, že by to rozhodně bylo lepší. Protože si vzpomínám, jak třeba jsme potom na střední škole měli dělat různé referáty anebo jsme si povídali o kultuře a podobně.

Kultura má mnoho podob.

A já jsem jako jediná ze Å¡koly nemÄ›la skoro žádné zážitky anebo žádné inspirace, co se týká kultury a tak, protože my jsme s rodiÄi byli tak za celý náš život dvakrát v kinÄ› a v divadle jsme nebyli ani jednou. A to mÄ› v té dobÄ› bylo Å¡estnáct let. Dokážete si pÅ™edstavit, jak jsem se cítila mezi ostatními spolužáky, kteří chodili tÅ™eba pÄ›tkrát roÄnÄ› do kina a dvakrát roÄnÄ› do divadla? Já si myslím, že to muselo být opravdu hrozné a podle mého názoru by se asi žádný ÄlovÄ›k, a hlavnÄ› student necítil dobÅ™e, kdyby jediný on nemÄ›l žádné vzpomínky a nemohl by pÅ™ispÄ›t žádným tématem nebo historkou.

Mám ráda i umění na ulici.

PÅ™ispÄ›t tÅ™eba do kolektivu, kde se lidé bavili o tom, co a jak dÄ›lali anebo na jakém perfektním filmu byli v kinÄ› anebo na jakém pÅ™edstavení byli v divadle. NÄ›kdy je to opravdu hodnÄ› smutné, a proto jsem si Å™ekla, že svým dÄ›tem chci dopřát opravdu vÅ¡echno, jak kulturu, tak také vÅ¡echno ostatní. Chci se svými dÄ›tmi potom chodit do kina a také do divadla, aby dÄ›ti poznaly, co je to vlastnÄ› kultura, že není jenom kniha a není jenom televize, nebo mobilní telefon, nebo tablet a poÄítaÄ, ale že také k zábavÄ› můžeme použít nÄ›co jiného. TÅ™eba umÄ›ní jiných lidí. A to je právÄ› například divadlo, které jsem si v poslední dobÄ› velice oblíbila.